Albrechtice nad Vltavou
veřejný prostor
soutěž (3. místo)
2024
Albrechtice nad Vltavou, veřejný prostor, soutěž (3. místo), 2024
Albrechtice nad Vltavou jsou půvabnou jihočeskou vesnicí s unikátní památkou kostela Sv. Petra a Pavla a kapličkového hřbitova. Revitalizace návsi respektuje původní principy a tradice urbanistického utváření venkovských center.
Jihočeská vesnice je v urbanismu a architektuře lidového stavitelství unikátní fenomén. Tuto skutečnost návrh plně respektuje a dále rozvíjí.
Náves je ústředním a nejdůležitějším komunikačním prostorem obce. V historii prostor návsi plnil důležité společenské, kulturní a hospodářské funkce. Návrh si bere za cíl na tento princip navázat a vytváří bezpečné prostředí pro konání různých událostí. Variabilita místa je naznačena na proložených schématech a však náves nabízí řadu dalšího využití.
Do historických urbanistických souvislostí jsou vloženy nové prvky, které působí přirozeně a posilují lyriku místa.
Albrechtice nad Vltavou jsou půvabnou jihočeskou vesnicí s unikátní památkou kostela Sv. Petra a Pavla a kapličkového hřbitova. Revitalizace návsi respektuje původní principy a tradice urbanistického utváření venkovských center. Klíčovým prvkem této koncepce je výrazný podíl zeleně, která vytváří harmonické prostředí. Centrální shromažďovací místo je zdůrazněno oválným dlážděným prostorem, který jasně definuje jádro obce a nabízí veřejný prostor pro pobyt obyvatel a návštěvníků obce. Vzniká přirozená spojnice hostinec – přechod – náves s kašnou a májkou – plastika – kříž – farní zahrada – kostel se hřbitovem. Je navržen zcela nový model autobusové dopravy. Díky velkému podílu travnatých ploch je maximálně snížena výše investičních nákladů na realizaci.
místo:
Albrechtice nad Vltavou
autor: Jan Horký a Jan Sulzer
dopravní inženýr: Vít Křepínský
soutěž:
urbanisticko-krajinářská soutěž
ocenění:
3. místo
+ 6 more
Čáslav
veřejný prostor +1
soutěž (1. místo)
2022
Čáslav, veřejný prostor, památník, soutěž (1. místo), 2022
Odkaz Miloše Formana je tak velký, že jedinou formou, která ho může pojmout, je nekonečná smyčka.
Odkaz Miloše Formana je tak velký, že jedinou formou, která ho může pojmout, je nekonečná smyčka s dvojjedinou plochou připomínající jeho život a dílo a zároveň poskytující prostor pro jejich průnik s odrazem všedního života velikánova rodiště.
Objekt smyčky se díky okrajové perforaci stává ikonickým a rozeznatelným. Na první pohled - film. Na filmových políčcích smyčky se zrcadlí vždy jedinečná kombinace kolemjdoucích, parku, oblohy … proměnlivost a stálost života na maloměstě.
Geometrie filmového pásu tvoří paradoxní objekt, který je sice trojrozměrný, má však jen jednu jedinou stranu (rub a líc na sebe navzájem navazují, jedno přechází v druhé; má tedy ve skutečnosti jen líc, resp. jen rub) a jednu souvislou hranu (vedoucí po obou stranách pásky).* Umožňuje paralelní rozvinutí dvou obsahových linek:
A/ životopisných údajů Miloše Formana
B/ filmových replik
Skulpturu z nerezového ocelového plechu formovaného stáčením tvoří prostorově tuhá Möbiova páska. Kotvení k betonovým patkám pod úrovní terénu. Plochy stuhy budou zušlechtěné leštěním. Aplikace textu a perforace laseovým vypalováním a gravírováním.
Zpevněné plochy - pěší cesta, okolí objektu a odpočinková místa - jsou navrženy ze žulových odseků se zatravněnou spárou.
místo: Čáslav
autor: Benedikt Markel a Jan Sulzer
soutěž: výtvarná soutěž 2022
ocenění: 1. místo
+ 5 more
Praha, Hradčany
klášterní zahrada +1
realizace
2023
Praha, Hradčany, klášterní zahrada, soukromá zahrada, realizace, 2023
Hlavní myšlenka vychází ze znaku bosého karmelitánského řádu. Kříž je umístěn na vrcholu hory, kterou představuje kruh. Zakotvení kříže, tj. jeho delší rameno, míří na pohoří Karmel v Izraeli. Tři hvězdy na znaku představují tři stromy
Bylinková zahrada odkazuje k původní užitkové funkci klášterních zahrad. Je respektována čtyřosá kompozice - čtyři kruhové záhony jsou osázeny čtyřmi různými skupinami léčivých rostlin.
Fortna – Klášter Hradčany Řádu bosých karmelitánů
místo: Praha, Hradčanské náměstí
autoři: Jan Sulzer a Lada Veselá
spolupráce: TERRA FLORIDA
fotografie: Benedikt Markel
investor: Fortna – Klášter Hradčany Řádu bosých karmelitánů
rozloha: 490 m²
projekt: 2021-2022
realizace: 2022-2023
zhotovitel: Doctus - stavební část,
Jan Sulzer, Markéta Sulzer, Radka Šimková, Lada Veselá a přátelé Fortny - vegetační část,
ITTEC - závlaha a osvětlení
+ 20 more
Moravské Budějovice
veřejný prostor
realizace
2022
Moravské Budějovice, veřejný prostor, realizace, 2022
Nejkrásnější vyhlídka na Moravské Budějovice.
Návrh do prostoru vstupuje citlivě a drobnými zásahy přinesl na kopec prvky, které přispěly k jeho znovuoživení. Dubové lavice, přírodní amfiteátr a ohniště vytvářejí zázemí pro konání různých společenských akcí.
Při komunitní výsadbě bylo vysazeno 35 stromů a nyní nově cestu na vrchol lemuje nová třešňová alej.
Z Heřmanského kopce je nejkrásnější výhled na město. Díky iniciativě spolku K4 se toto místo znovu oživilo.
místo: Moravské Budějovice
autor: Jan Sulzer
spolupráce: TERRA FLORIDA
investor: spolek K4
realizace: spolek K4 a jejich přátelé
ocenění: Skutek roku 2022, Kraj Vysočina
+ 18 more
Stropkov - Slovenkso
veřejný prostor
soutěž (1. místo)
2023
Stropkov - Slovenkso, veřejný prostor, soutěž (1. místo), 2023
Navrhujeme OSTROV jako zelenou oázu uprostřed ruchu zaneprázdněnosti a chaosu.
Navrhujeme OSTROV jako zelenou oázu uprostřed ruchu zaneprázdněnosti a chaosu.
Místo, kde se historie setkává se současností.
Ostrov respektuje předpokládanou stopu historického hradu.
Je parafrází jeho minulé hranice.
Zelený ostrov propojuje náměstí a jeho vnitřní prostory.
Navrhuje multifunkční prostory s lapidáriem, kde jsou ukryty historické pozůstatky hradu a kvalitní veřejný prostor.
V minulosti byl hrad usazen v divoké krajině. V současné době již tato hierarchie není možná navrátit. Navrhujeme tento vztah inverzně obrátit a usadit přírodu dovnitř hradeb jako souvislý systém městské zeleně.
O Stropkovském hradu veřejnost dlouhé roky nevěděla. Dostává se do povědomí díky archeologickým průzkumům, které momentálně probíhají na pozemku. Díky průzkumu lze předpokládat, že výzkum bude pokračovat i v ostatních částech prostoru. V návrhu předpokládáme jejich trasu a doporučujeme je respektovat v maximálním rozsahu.
Hlavním cílem návrhu je citlivě prezentovat historii hradu, zpřístupnit prostory obyvatelům Stropkova, vytvořit multifunkční prostory, které doplní náměstí, navrhnout exteriérové prostory pro odpočinek a v neposlední řadě nabídnout městu možnost zatraktivnit se na mapě turistického ruchu.
Nové konstrukce jsou jednoduše navrženy z tvárnicových bloků pokrytých vrstvou stříkaného betonu. V interiérech jsou podlahy zasypané štěrkem nebo lokálně spevněné dlažbou. Prostory multifunkčního prostoru jsou prolínány stromy v zabudovaných květináčích.
místo: Stropkov, Slovensko
autor: Nikoleta Slováková, Jan Sulzer, Rudolf Nikerle, Kryštof Jireš, Laura Lukáčová
investor: Město Stropkov
soutěž: urbanisticko-architektonická soutěž 2023
ocenění: 1. místo
+ 17 more
Lety u Písku
veřejný prostor +1
soutěž (1. místo) +1
2024
Lety u Písku, veřejný prostor, památník, soutěž (1. místo), realizace, 2024
Les jako metafora společenství.
Místo romského tábora v Letech u Písku je spojeno s temnou minulostí. Protektorátní, tzv. cikánský tábor (1942 až 1943) sloužil ke shromažďování převážně českých Romů a Sintů před deportací do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz.
V táboře byly vězněny celé rodiny včetně malých dětí. Celkem jím prošlo přes 1300 osob, nejméně 335 jich zde zahynulo. Většina obětí byla pohřbena nedaleko tábora na provizorním pohřebišti. Po posledním transportu byl tábor srovnán se zemí a vypálen.
V době normalizace zde byl vybudován velkokapacitní vepřín. Celkem třináct hal realizovaných ve třech etapách (1972, 1978 a 1985) pojmulo až třináct tisíc prasat.
V květnu 1995 Václav Havel slavnostně odhalil pomník obětem tábora od sochaře Zdeňka Hůly na místě předpokládaného pohřebiště.
V roce 2018 vykoupil areál stát a svěřil jej do správy Muzea romské kultury. V následujícím roce byla vyhlášena architektonická soutěž na řešení památníku.
Základním kompozičním prvkem je les jako metafora společenství. Jeho nepřítomnost v těžišti památníku zhmotňuje nepřítomnost těch, kteří nepřežili.
Stávající březová alej uvádí návštěvníky do vstupního prostoru sešněrovaného do přísného pravoúhlého bosketu se stromy nepůvodního druhu (Gleditsia). Záměrně nepřirozené místo vyčleněné z okolní krajiny je symbolem násilí, diskriminace a rasismu.
Bariéra, přes kterou ze vstupního prostoru není vidět, navozuje pocit aktu segregace. Po jejím překonání se návštěvník ocitne v místě spontánně rostoucího a přírodě blízkého lesa. Kontrast dvou světů, tvrdě oddělených geometricky přesnou linkou zdi, narušuje jediný otvor - cesta směřující k místu bývalého tábora.
Šestnáct tisíc sazenic stromů bude postupně plnit prostor, kde se 50 let chovala prasata. Nakonec ho pohltí hustý smíšený les. Cesta směrem k bývalému táboru je jedinou umělou linií prostupující lesem - je symbolickou poutí, momentem ztišení, přípravy, nerušené chůze, ale i napětí.
Cesta přivádí návštěvníky na mírně prohloubenou kruhovou luční lysinu s pevnou obvodovou hranou levitující nad terénem. Korzo po betonové kružnici je v pravidelném rytmu přerušeno intarzovanými nerezovými pásky s vygravírovanými jmény a daty všech vězňů. Hrana začátku a konce životů a společnosti je totožná s rozhraním lesa a jeho nečekané absence. Paprsky vychází z prázdnoty a směřují do lesa, zpět do společenství.
Po návratu k výchozímu bodu - prostupu zdí - vede betonová linie návštěvníky směrem k provizornímu hřbitovu. Tato cesta s nádherným výhledem do otevřených rozlehlých luk, je dost široká na to, aby se po ní dalo jít společně a reflektovat zážitky v rozhovorech. Pohřebiště je oproti okolnímu trávníku mírně vyvýšené a osázené lesními trvalkami tak, aby nad jednotlivými hroby vznikla „peřina květů“.
Památník obsahuje archetypální prvky české krajiny: les, solitérní strom, louku, cestu a rybník. Přispívá cíleně k ekologické stabilitě v území.
Les je navržen do lokálních podmínek a počítá s obohacením přirozenou vegetací. Volba druhů dřevin podporuje přirozené přírodní procesy. Rychle rostoucí druhy (bříza, vrba, olše a modřín) budou postupně nahrazeny spontánně dominujícími dlouhověkými dřevinami (borovice, buky, duby, javory).
Cizokrajným dřevinám dřezovců ve vstupním bosketu (Gleditsia triacanthos) je zamezeno v šíření do krajiny díky nasazení pouze samičích jedinců.
Květnatá louka není jen estetickým prvkem, ale zajišťuje zvýšení lokální biodiverzity.
Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách. Lety u Písku
místo: Lety u Písku
autoři: Jan Sulzer a Lucie Vogelová
autoři budovy návštěvnického centra: Ján Stempel a Jan Jakub Tesař
generální projektant: TERRA FLORIDA v.o.s.
fotografie: Benedikt Markel
investor: Muzeum romské kultury
Rozloha: 105 000 m²
Projekt: 2021-2022
Realizace: 2023-2024
soutěž: mezinárodní krajinářsko-architektonická soutěž 2020
ocenění: 1. místo
autoři vítězného návrhu: Jan Sulzer, Lucie Vogelová, Jan Světlík, Vojtěch Šedý, Filip Šefl
spolupráce: Roman Černohous, Petr Karlík
+ 27 more
Praha
výstava
realizace
2024
Praha, výstava, realizace, 2024
Planeta Praha vypráví o pražské přírodě jinak, než jsme zvyklí. Vykresluje příběhy ze špinavých dvorků, počůraných nároží a křoví na sídlišti spíše než z Divoké Šárky či Prokopského údolí.
Planeta Praha vypráví o pražské přírodě jinak, než jsme zvyklí. Vykresluje příběhy ze špinavých dvorků, počůraných nároží a křoví na sídlišti spíše než z Divoké Šárky či Prokopského údolí. Pozoruje město „očima“ rostlin a živočichů: jak vnímají chodníky, pukliny v omítce, nádražní peróny nebo pouliční lampy? Jak využívají prostředí, které si lidé vystavěli pro sebe? Kolik „obyvatel“ vlastně Praha má?
Svobodu sukcesi!
V opuštěném kusu města přestává člověk vnucovat krajině svoji estetiku. Teď všichni proti všem, bez otravného pižlání a prosekávání. Darwin by měl radost, protože vyhrávají ostřejší lokte a silnější tělo. Žádná symbióza nebo spolupráce, rostliny držené do té doby hezky na vodítku, sestřihávané a často i přihnojované, jsou ponechány napospas vagabundům, invazní chásce a protřelým klonálníkům. To je výzva poměřit síly napříč geografickými regiony celé severní polokoule a ukázat, jak vypadá městský „multi-kulti“ klimax. Nebo nakonec přes všechna úskalí zvítězí domácí krajina?
Některé rostliny už mají náskok – tis, ač notně pocuchán, může znovu opanovat tmavý kout u zdi. Fyzická destrukce mu rozhodně po chuti není, ale v suťových lesích, kde obvykle roste, k ní dochází také pádem skalních bloků. Větší problémy bude mít světlomilná juka vláknitá, která také patří k původním obyvatelům atria. Až dvorek pořádně zaroste, bude v temném podrostu přežívat jen stěží. Nízké stromy – bříza a pajasan – osidlují drobné městské apokalypsy prakticky okamžitě, jelikož je jejich semenný déšť téměř všudypřítomný. Oba jsou velmi světlomilné, bříza je ovšem otužilejší a přichází z okraje města, zatímco pajasany jsou sígři z dvorků přehřátého centra. Poměrně rychle také přilétá motýlí keř, komule, kterému vyhovuje krytá poloha bezvětrného nádvoří. Třtina křovištní, vyhlášený stalker ruderálů, musí také přiložit svou ruku k dílu a křídlatka japonská se pokouší vše přikrýt masivní vrstvou nerozložené biomasy.
Sukcesní procesy, tento bizarní hektický souboj tlustých proti tenkým, baňatých proti podlouhlým, můžeme sledovat v atriu v přímém přenosu. Jako kontrast k výše řečenému lze v atriu najít i jednoleté a dvouleté druhy usídlené na otevřených mladých stanovištích a také některé geofyty. Ty se pozdně sukcesnímu hladu vyhýbají extrémně brzkým nebo pozdním kvetením, barevnými a vonnými květy, které lákají časné opylovače, a masivními cibulemi, ve kterých si skladují živiny pro další časný start.
Jak slepice po flusu! Ale do klimaxového nebe se jich dostane jen pár, a i tento ráj pak bude v daleké budoucnosti jistě narušen nějakou masivní disturbancí – například pořádným požárem nebo finálním kolapsem konstrukce emauzských kostek.
Takže vstupte a svobodu sukcesi!
J. A. Šturma
KVĚTINÁČ 2.0.
Před vámi se nachází největší květináč v Praze. Ještě nedávno se na oněch osmi metrech čtverečních – to je plocha nejmenšího pražského bytu – rozkládala největší pohovka ve městě. Dnes ji pohltila bytová džungle. Pravda, museli jsme jí trochu pomoct – pokojovky přece jen žijí usedlejším životem než jejich příbuzné v pražských ulicích a sukcese do našich bytů (zatím) nedosáhne. Proč jsme to udělali? Při prohlídce výstavy spoléháme především na svůj zrak a sluch, ale neuškodí připomenout si, že svět vnímáme i dalšími smysly. Zastavte se a pořádně nadechněte. Cítíte to?
Vyprávíme o pražské přírodě a nacházíme ji všude kolem nás – v parcích, na dvorcích, ulicích i nádražích. Velká část městské přírody ale žije s námi v našich domech a bytech. Je to příroda zkrocená, upoutaná na vodítko, ustájená v truhlících a květináčích. Příroda, která je závislá na člověku a jeho péči. Ale neplatí snad to samé i o člověku? Těžko budeme hledat domácnost, kde by nebyla alespoň jedna pokojová rostlina, tedy pokojovka. Stejně jako stromy v ulicích ochlazují město, rostliny v pokojích zase ovlivňují klima našich domovů.
Pokojovky nejsou v CAMPu poprvé. Už naši předchůdci si sem v sedmdesátých letech nastěhovali veliké množství rostlin, aby jimi zútulnili monumentální prostory. Pokojovky z květináče 2.0 budou po konci výstavy rozmístěny v CAMPu a pomohou vytvořit atmosféru, kterou známe z fotografií pořízených krátce po dokončení stavby emauzských budov. Na místě květináče se pak zase objeví původní pohovka (anebo možná něco úplně jiného).
J. A. Šturma
Planeta Praha
rok: 2024
místo: Praha, Nové Město
Kurátoři výstavy:
Eugen Liška, Benedikt Markel
Spolutvůrci konceptu výstavy:
Zuzana Kubíková, Jan Hošek, Ondřej Sedláček, Jan Sulzer, Jan Albert Šturma
Supervize:
Štěpán Bärtl, Adam Švejda
Architektonické řešení:
Benedikt Markel, Jan Sulzer
Autoři textů:
Štěpán Beneš, Jan Hošek, Eugen Liška, Ondřej Sedláček, Jan Albert Šturma
Odborná spolupráce:
Martin Fejfar, Jan Hošek, Ondřej Sedláček, Jan Albert Šturma
Grafika:
Ex Lovers
Video produkce projekce:
Oficina – Marek Cimbálník, Vlaďka Cimbálníková, David Jurion, Jakub Kozelka, Jan Netušil, Jiří Netušil, Luisa Pánková.
VR řešení:
Miroslav Kukrál, Ondřej Rakušan, 3dsense
Hudba a zvuk:
Aid Kid, Jakub Jurásek
Voiceover:
Ondřej Bauer, Tonya Graves
Produkce:
Daniela Křižanová
AV technické řešení:
Klára Míčková, Michal Průcha, Michal Pustějovský, Matěj Vejdělek, Martin Vronský
Interiérová zeleň – sofa:
Flower Company s.r.o.
Exteriérová zeleň – atrium:
ZAFIDO s.r.o.
Mobiliář – sofa:
Daniel Golík, Jakub Jarcovják
Mobiliář – Kabinet kuriozit:
PONK
Instalace:
Jan Oberreiter, Jáchym Šimek, Augustin Soukup
Fotografie:
Jan Malý, Jan Albert Šturma, Benedikt Markel
+ 18 more
Žacléř
veřejný prostor
realizace
2022
Žacléř, veřejný prostor, realizace, 2022
Malý krok k velkým změnám.
Návrh se zaměřuje na vytvoření živého zeleného prostoru, který poskytne mnohem více než jen místo ke krátkodobému odpočinku. Centrální oblast tohoto prostoru je navržena jako pohodlné místo k setkávání sevskupinou pěti okrasných třešní, které svými korunami vytvářejí příjemný stinný baldachýn. Nová cestní síť, navržená s ohledem na přirozené směry pohybu.
Prostranství u nádrží
místo: Žacléř
autoři: Jan Sulzer, Benedikt Markel, Vladěna Bockschneiderová
spolupráce: TERRA FLORIDA
fotografie: Benedikt Markel
investor: Město Žacléř
rozloha: 815 m²
projekt: 2021-2022
realizace: 2022
+ 8 more
Uherské Hradiště
veřejný prostor
soutěž (1. místo)
2023
Uherské Hradiště, veřejný prostor, soutěž (1. místo), 2023
Areál bývalého soudu a věznice nese vzpomínky na totalitní 50. léta a utrpení vězňů. Připravovaná obnova přináší příležitost nově interpretovat význam tohoto místa.
Areál bývalého soudu a věznice nese vzpomínky na totalitní 50. léta a utrpení vězňů. Připravovaná obnova přináší příležitost nově interpretovat význam tohoto místa. Vytvořit novou identitu celého objektu a stát se moderní demokratickou institucí s historickou pamětí.
Pro náš návrh byl určující ambivalentní vztah muzea a funkčního uspořádání soudu. Muzeum připomíná nejkrutější dobu tehdejšího totalitního režimu a historickou paměť celého areálu v protikladu budovy soudu 21. století, který nabízí spravedlnost na místo strachu. Snažili jsme se, aby sousedství obou funkčních celků bylo nenásilné a návštěvníci i pracovníci soudu byli konfrontování s příběhem vězení decentním způsobem, aby si jej při každodenní činnosti téměř nevšimli. Návštěvník muzea má naopak setkání s historií prožít hlubokým způsobem. Je veden exteriérem se stálou expozicí instalovanou mezi zdí a trvalkovým záhonem, ve druhém prostorovém plánu. Během cesty sám postupně rozkrývá expozici a dochází k intenzivnímu prožitku celého tématu. Expozici ukončuje vnitřní dvůr jako místo tiché kontemplace a piety. Poskytuje návštěvníkovi prostor, ve kterém může nechat doznít množství vjemů.
Pět dvorů
Hlavní architektonickou podstatou areálu je palác za zdí. Svým složitým půdorysem vytváří množství dvorů s různou proporcí a orientací vůči světovým stranám s vzájemným vztahem k centru města. V současnosti je areál hluchým místem bez zapojení do organismu města. Půdorys budovy vymezil pět dvorů, každý má své určení.
Muzejní a justiční dvůr jsou určeny široké veřejnosti. Centrálním prvkem každého z dvorů je zapuštěný pobytový trávník, který poskytuje prostor pro různé druhy aktivit. Podél zdi je navržené lipové stromořadí s podsadbou trvalkových záhonů. Před budovou soudu jsou umístěny stožáry pro státní vlajku a vlajku evropské unie a pomáhají tak identifikaci soudního dvoru.
Vnitřní pietní dvůr využívá expozice muzea. Dvůr je komponován dvěma prvky – kamenným štěrkem a nově vysázenými stromy. Štěrk zobrazuje dvůr ve své syrovosti, konfrontuje návštěvníka s tragédií místa, odráží zvuky kroků a posiluje tak dramatickou atmosféru místa původní věznice a popraviště.
Do štěrku jsou vysázené řady Slivoní okrasných (Prunus incisa Umineko) jako památka na popravené a mučené vězně a zároveň jako symbol naděje, pokračování života a aktu smíření. Vysoko nasazený kmen a útlá silueta stromu umožňuje průhledy dvorem do oken budov a nahoru k nebi. Pohled z oken kanceláří soudců a chodeb směřuje do korun stromů a ty zahalují těžký osud novou vrstvou ševelícího listí.
Probační dvůr je orientován k centru města a plní funkci předprostoru okresnímu státnímu zastupitelství a mediační a probační službě.
Služební dvůr slouží pro příjezd justiční stráže a zázemí soudu a chráněné prostředí pro eskortu vězněných. Vjezd vede z jižní strany přes stávající parkoviště, kde uvažujeme s reorganizací parkovacích stání.
autor: Jiří Opočenský, Štěpán Valouch, Ondřej Králík - ov architekti
autor krajinářského řešení: Jan Sulzer
spolupráce: Viktor Žák, Anna Blažková, Kateryna Bondarenko
vizualizace : 2DR studio
místo: Uherské Hradiště
investor: Ústav pro zastupování státu ve věcech majetkových
soutěž: architektonicko-urbanistická soutěž 2022
ocenění: 1. místo
+ 3 more
Další projekty:
Kulturní centrum Kino 70, Nové Město nad Metují
Nové Město nad Metují
veřejný prostor
soutěž (odměna)
2022
Nové Město nad Metují, veřejný prostor, soutěž (odměna), 2022
Malé náměstí a ulice V Kopečku, Broumov
Broumov
veřejný prostor
projekt
2021
Broumov, veřejný prostor, projekt, 2021
Mateřská školka, seniorské bydlení a veřejné prostranství obce, Jeřmanice
Jeřmanice
veřejný prostor
soutěž (3. místo)
2021
Jeřmanice, veřejný prostor, soutěž (3. místo), 2021
Muzeum ghetta, Terezín
Terezín
veřejný prostor +1
soutěž (1. místo)
2022
Terezín, veřejný prostor, památník, soutěž (1. místo), 2022
Nová náves, Starý Kolín
Starý Kolín
veřejný prostor
projekt
2023
Starý Kolín, veřejný prostor, projekt, 2023
Okolí smuteční síně, Moravské Budějovice
Moravské Budějovice
veřejný prostor
projekt
2023
Moravské Budějovice, veřejný prostor, projekt, 2023
Park A. B. Svojsíka, Červený Kostelec
Červený Kostelec
veřejný prostor
soutěž (1. místo)
2019
Červený Kostelec, veřejný prostor, soutěž (1. místo), 2019
PPS Engineering - areál firmy, Most
Most
firemní sídlo
realizace
2022
Most, firemní sídlo, realizace, 2022
Předprosotr radnice, Žacléř
Žacléř
veřejný prostor
realizace
2024
Žacléř, veřejný prostor, realizace, 2024
Předprostor radnice, Broumov
Broumov
veřejný prostor
realizace
2020
Broumov, veřejný prostor, realizace, 2020
Rodinná zahrada, Hanspaulka
Praha, Hanspaulka
soukromá zahrada
realizace
2022
Praha, Hanspaulka, soukromá zahrada, realizace, 2022
Rodinná zahrada, Hodkovičky
Praha, Hodkovičky
soukromá zahrada
realizace
2024
Praha, Hodkovičky, soukromá zahrada, realizace, 2024
Rodinná zahrada, Jinonice
Praha, Jinonice
soukromá zahrada
realizace
2020
Praha, Jinonice, soukromá zahrada, realizace, 2020
Rodinná zahrada, Petřiny
Praha, Petřiny
soukromá zahrada
realizace
2019
Praha, Petřiny, soukromá zahrada, realizace, 2019
Rodinná zahrada, Slivenec
Praha, Slivenec
soukromá zahrada
realizace
2020
Praha, Slivenec, soukromá zahrada, realizace, 2020
Rodinná zahrada, Troja
Praha, Troja
soukromá zahrada
realizace
2023
Praha, Troja, soukromá zahrada, realizace, 2023
Rodinná zahrada, Velká Chuchle
Praha, Velká Chuchle
soukromá zahrada
realizace
2019
Praha, Velká Chuchle, soukromá zahrada, realizace, 2019
Školní areál Studentská, Mnichovo Hradiště
Mnichovo Hradiště
veřejný prostor
soutěž (3. místo)
2023
Mnichovo Hradiště, veřejný prostor, soutěž (3. místo), 2023
Veřejné prostranství v centru obce, Hejtmánkovice
Hejtmánkovice
veřejný prostor
projekt
2022
Hejtmánkovice, veřejný prostor, projekt, 2022
Zahrada bytového domu, Jinonice
Praha, Jinonice
soukromá zahrada
realizace
2023
Praha, Jinonice, soukromá zahrada, realizace, 2023